Na co se připravit při dovozu obytného vozu do Čech? Hledat, sledovat, analyzovat a být připraven včas vyrazit, když se objeví ON – obytný vůz, který vyhovuje vašim požadavkům a představám. Jak přesvědčit majitele a úspěšně ho dovézt do ČR? Obrňte se trpělivostí. Zde je několik tipů, jak postupovat.

Co je potřeba zajistit?
1. Nákup – platba
2. Pojištění na cestu ze zahraničí do ČR
3. Příjezd do ČR – dovozní kontrola
4. Pojištění – havarijní a povinné ručení
5. Technická kontrola a dopravní inspektorát
6. Registr vozidel

Jaké weby jsme sledovali?
Zaměřili jsme se na Německo (Mobile.de, Autoscout.de)

1. Nákup – platba

Hurá, vyrážíme do Německa – jde se nakupovat. V 8.45 jsme se sešli s majitelem na místě, kde byl obytný vůz zaparkován. Kompletní prohlídka vozu trvala přibližně hodinu. Přiznávám, bylo to hodně rychlé, ale nikdo z nás není úplně technický typ. Vizuálně však vůz vypadá v pořádku, na to, že je 18 let staré, vše bylo úžasně zachovalé. Nakoukli jsme do motoru i pod auto, všechno bylo čisté, nikde ani náznak koroze. Vydali jsme se i na krátkou zkušební jízdu. Nakonec jsme si plácli a šli vyřídit dovozní SPZ. V Německu se tomu úřadu říká Zulassungsstelle (německy úřad pro registraci vozidel). Ten den měl otevřenou pouze do 12 hod. Takže nám nezbývalo hodně času. Mike jel s majitelem do centra města vyřizovat potřebné dokumenty. Já s majitelovou manželkou na návštěvu k nim domů…

 

2. Pojištění na cestu do ČR

Bylo 10.30, když jsme se s majitelem obytného vozu sešli před místní pojišťovnou, abychom sjednali dočasnou pojistku na 5 dnů. Stála 78 €. Zbývalo nám ještě 60 minut.
Vyrazili jsme na úřad „Zulassungsstelle“, kde úředník přijal a zadal do počítače naši žádost. Požadoval poplatek, dal nám kartičku, abychom poplatek zaplatili venku v čekárně u automatu. Poplatek činil 13,10 €. Vyšli jsme ven a nechali si vyrobit SPZ, která stála 20 €, a s ní jsme se vrátili zpět k úředníkovi, který nám na SPZ nalepil úřední kolek a vystavil krátkodobý malý německý techničák platný 5 dnů. Úplně přesně ve 12.00 jsme opustili Zulassungsstelle. Byli jsme poslední a za námi zamkli dveře. Ani si neumíte představit, jaké to byly nervy, abychom to stihli!
Kupní smlouvu jsme pak dodělali u majitele doma, pro úřady nebylo nutno předkládat kupní smlouvu, protože majitel šel s námi. Ještě jsme si dali společně kávu, dostali pár rad a tipů na cestu a čekala nás dlouhá šestisetkilometrová cesta domů do ČR.

 

3. Příjezd do ČR – dovozní kontrola

21. 5. 2019, večer, s autem jsme dojeli do Čech. Hned na hranicích jsme si koupili dálniční známku. Pak jsme zjistili, že potřebujeme COC list (Certificate of conformity). Bez toho nejde udělat technická prohlídka, která je potřeba vzhledem k tomu, že se jedná o starší vozidlo.
Začali jsme konat. Dopoledne jsme byli ve firmě Mercedes zeptat se, jestli nemají pro naše auto příslušný COC. Tam nám řekli, že v roce 2002 (kdy to auto bylo vyrobeno) ještě žádný COC neexistoval, ale že nám do zítřka může udělat „výpis technických údajů“ (je to něco jako rodný list našeho autíčka, pojmenovali jsme ho Méďa) a že to plně nahrazuje onen COC a DEKRA by s tím neměla mít problém. Poplatek činil 4000 Kč.

 

4. Havarijní pojištění a povinné ručení

Oslovili jsme několik pojišťoven (Kooperativu, Českou podnikatelskou pojišťovnu a Uniqu). Zjistili jsme, že kromě ceny se o dost liší i způsob, jak se uzavírá pojistka. Zvolili jsme nakonec UNIQU, která nám vydala zelenou kartu na VIN kód s tím, že když dostaneme českou SPZ, tak nám pošle novou už na naši SPZ. Poslali nám technika, který obytný vůz nafotil. Roční pojištění nás vyšlo na 17 500 Kč (odvíjí se od hodnoty vozu, jeho bezpečnostního zajištění, na cenu pojistky má vliv i samotný řidič a jeho ježdění bez nehod, může tak získat slevový bonus).

 

5. Technická kontrola a dopravní inspektorát

Emisní kontrolu jsme absolvovali v DEKŘE, ale na technickou jsme se nedostali z důvodu školení pracovníků.

V den D jsme přijeli v 8 hod. na technickou kontrolu a nahlásili se na recepci. V 9 hodin se slavnostně otevřela brána, pán v zelených kalhotách na nás mávnul, že můžeme vjet do haly. Chtěli jsme nastartovat, ale v tom okamžiku nás opustila baterka a přestala spolupracovat. Technik z DEKRY přisel k okýnku a ptal se poněkud nervózně, jestli nechceme už konečně vjet dovnitř. Bohužel, sdělili jsme mu, že auto se ani nehne. Poradil nám, že vedle je autobazar, mohli by nám pomoct. Naštěstí nám pán půjčil vozík s baterií, takže jsme to mohli přemostit startovacími kabely a nastartovat obytný vůz. Uvnitř haly vše proběhlo bez problému, technik DEKRY si dělal fotografie ze všech stran, jako kdyby auto bylo modelka. Podíval se dovnitř a zkoumal, jestli máme topení a další technické zařízení. Pak zkontroloval brzdy, najeté kilometry, světlo atd.

Po cca hodině a o 1.750.- Kč lehčí jsme mohli opustit halu. Technik přislíbil, že připraví papíry a zavolá mi. 31. 5. 2019 jsme prošli technickou a dostali jsme papíry.

 

6. Registr vozidel

Dalším krokem byla návštěva registru vozidel, kde jsme měli obdržet český velký a malý technický průkaz a SPZ. Pojištění jsme měli uzavřené.

Byla středa 5. června. Mike šel na registr vozidel Praha-Bohdaneč, protože tam mají dovozní oddělení aut. Musel vyplnit a odevzdat žádost o registraci vozidla. Úředník chtěl předložit platnou zelenou kartu. Německý malý techničák a velký. Technický a emisní protokol od STK. Mike zaplatil poplatek 800 Kč. Řekli že vydání trvá týden.

Bylo 12. června, 9.45 hod., před Mikem čekali dva lidi. Napětí stoupalo. Na tomto oddělení dovozu to jde celkem svižné. Po cca 10 minutách Mike předložil občanku, pan úředník vytáhl složku, kde byla SPZ, velký a malý techničák. Hurá, úřední proces je u konce. To byla úleva!

Náš Méďa je teď oficiální plnohodnotný Čech:-) Dostal svůj rodný list!!!
Teď už s ním můžeme jezdit. Plánujeme další úpravy – jako např. instalaci solárního panelu, budeme chipovat motor, čeká nás kontrola plynu a výměna oleje. Postupně budeme na téma úprav psát další články.

Máte otázky? Napište je pod článek.

Zatím se mějte krásně.

Zdenka a Mike