Imsouane (GPS: 30°50’28.3″N 9°49’13.0″W – https://goo.gl/maps/gubbEfuHQtvxDPk38). Je malé městečko, které se hlavně živí rybařením a turistikou. Jezdí sem surfaři. Na procházce ve městě většinou potkáváme hlavně mladé lidi se surfem. V centru vidíme obchody s tričkami nebo místa, kde se můžete zapsat do kurzu surfování – pro všechny věkové kategorie nebo si zapůjčit surf.
Jsou zde 2 pláže jedna je pro začátečníky, druhá pro zkušenější. Ve přístavu je spoustu malých rybářských lodiček, které každé ráno vyrážejí na moře chytat ryby, takže si můžete koupit čerstvou rybu anebo jít do některé z početních “restaurací”, kde vám ji připraví. Najdete tam i klasické restaurace, no většinou restaurace v marockém pojetí jsou něco jako “garáže”, kde si můžete sednout a najíst se.
Cesta do vesnice byla trochu náročnější, velmi úzká silnice, která lemovala vrchol kopce, kde byl docela výborný výhled, ale taky jsme měli velký respekt k výšce. Přespali jsme v Camping Imsouane (30°50’46.7″N 9°49’17.9″W – https://goo.gl/maps/PKRdPkKTCLWYJknP8) jednu noc. V kempu to vypadalo tak, že jsme patřili věkově mezi nejstarší:) Kemp byl spíše podprůměrný, žádná tráva, byl malý. Stáli jsme jedno auto vedle druhého. Skoro celou noc jsme slyšeli štěkat psy. Pánské sprchy moc nefungovaly – ze šesti, fungovala pouze jedna sprcha. Sice voda byla teplá, ale slaná. Kemp ještě pronajímá malé chatky nebo lodičky předělané na spaní, což je docela originální. Cesta do centra vedla přes odpadky. Cena kempu na noc bez elektřiny: 80 MAD (což je cca 190 Kč) byla trochu přepálena. Srovnáváme to s úrovní předchozích kempů, kde už jsme byli v Maroku.
Kdo chce přespat v Insoumne doporučujeme mu spát na promenádě, kde zaplatíte za parkování 10 MAD místnímu hlídači, no máte k tomu aspoň krásny výhled.
Teploty koncem února už jsou kolem 27 stupňů, v noci kolem 13 stupňů, tak sprchy funkční i když občas studené oceňujeme. Pokud šlo národnosti, nejčastěji jsme potkávali mladé lidi ze Španělska, z Itálie, ale i z Německa a Francie.
Surfaři, kteří se vydávají surfovat prochází pláží.
V příštím článků – jak jsme si kupovali arganový olej v Tamanaru.